|
| |
|
|
Černínové z Chudenic a jejich sídla v západních Čechách v 17. století
KONČAL, Štěpán
Tato kvalifikační práce se zabývá rodem Černínů z Chudenic, který až do českého stavovského povstání 1618-1620 nepatřil k významným českým šlechtickým rodinám. Ovšem zmíněná revolta ukončená bitvou na Bílé hoře spolu s následnými konfiskacemi majetku poražených byly zlomovými body v dějinách černínského rodu. Díky loajalitě některých zástupců rodu a pobělohorským konfiskacím, které pomohly rozmachu černínského rodu, se Černínové z Chudenic zařadili mezi nejbohatší a nejvlivnější šlechtické rody v pobělohorských Čechách. Tato práce zprvu stručně pojednává o historii rodu. Dále zkoumá síť černínských sídel a držav během 17. století se zvláštním zaměřením na západní Čechy, ze kterých rod pocházel.
|
|
|
Talmberkové na Vlašimi
BABKA, Daniel
Bakalářská práce se zaměřuje na dějiny šlechtického rodu Talmberků, které doposud nebyly v české historiografii podrobněji zkoumány. Práce se především zaměřuje na životní osudy a veřejné působení představitelů vlašimské větve rodu, nejvyššího zemského komorníka Jiřího z Talmberka (asi 1570-1623), prezidenta apelačního soudu Fridricha z Talmberka ( 1643), Františka Viléma z Talmberka ( 1665) a třetího královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka (1644-1698) v kontextu událostí 17. století. Za vedlejší cíl si práce klade sledování vývoje majetkové základny rodu od konce 13. století do počátku 18. století. Předkládaná bakalářská práce se opírá o studium odborné literatury a archivních pramenů uložených v Národním archivu Praha (Desky zemské větší, Stará manipulace), Státním oblastním archivu Zámrsk (Biskupský archiv Hradec Králové) a Státním okresním archivu Benešov (Archiv města Vlašim).
|
|
| |
|
| |
|
|
Páni z Valdeka a jejich sídla do 1. poloviny 14. století
Gerleová, Jana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Studium české a moravské nobility se dnes těší zvláštnímu zájmu české historiografie. Vychází řada studii, které se tímto fenoménem zabývají ve společenských, genealogických, hospodářských a kulturních souvislostech. Z moderních monografií významných panských rodů lze jmenovat práce o Hrabišicích, Ronovcích, Vítkovcích atd. Do této řady nesporně patří i zatím hlouběji nezpracovaní páni z Valdeka, jejichž panství zaujímalo území mezi hradem Valdekem a Žebrákem. Těžiště této práce bude spočívat především ve zmapování historie tohoto rodu a jeho hlavních členů. Součástí výzkumu budou rovněž rodová sídla, a to zmiňované hrady Valdek a Žebrák. Pozornost bude věnována i zbožné fundaci pánů z Valdeka, klášteru Svatá Dobrotivá u dnešní vsi Zaječov. Mezi hlavní cíle této bakalářské práce patří vystižení role valdeckého rodu na panovnickém dvoře, které vyvrcholilo na počátku 14. století. Klíčová slova: středověk, Valdek, Žebrák, Hořovicko, hrad, sídlo, česká šlechta, fundace, kolonizace
|
|
|
Obraz války a vojenství v 16. - 17. století očima českých šlechticů
Opavová, Tereza ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Předmětem zájmu předkládané diplomové práce je pohled na válku a vojenství prostřednictvím názorů nižších raně novověkých šlechticů, a to Jindřicha Hýzrla z Chodů (1575-1665) a Zikmunda Chotka z Chotkova (1521-1603). Časový rámec práce je vytyčen 16.-17. stoletím. Názory na dobovou obranu země jsou rekonstruovány na základě dosud nevydané vojenské rozpravy s názvem Kriegsdiscurs über der hochlöblichen Cron Böhmen Landtdefension Jindřicha Hýzrla z Chodů. Tato rozprava je částečně zpřístupněna formou vědecké edice na konci diplomové práce. Dalším pramenem, pro pochopení myšlenkového světa české šlechty během válek s Turky, je vojenská instrukce Zikmunda Chotka z Chotkova. Práce se opírá především o vojenskou rozpravu Jindřicha Hýzrla z Chodů, která představuje zcela jedinečný pohled na válku prostřednictvím názorů českého šlechtice.
|
|
|
Pozemková reforma na velkostatku Křivoklát
Kaucká, Kristýna ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Předkládaná práce se snaží postihnout situaci v období první republiky na Křivoklátsku. Ve svém úvodu se zaměřuje na historiografické pojetí tématu pozemkové reformy, dále se zaobírá mechanismem fungování pozemkové reformy, jejího institucionálního zakotvení v podobě Státního pozemkového úřadu a právního vymezení. Nastiňuje atmosféru v nově vzniklé Československé republice a její vztah k bývalé šlechtě. Dále se zaměřuje na obranné mechanismy bývalých šlechticů a na konkrétním příkladě posledních soukromých majitelů hradu Křivoklát rodiny Fürstenbergů ukazuje fungování Svazu československých velkostatkářů a Svazu německých velkostatkářů a činnost Maxmiliána Egona Fürstenberga v nich. Práce se na pozemkovou reformu soustředí ve vztahu k půdnímu fondu, důlnímu majetku, akciového podílu v Buštěhradské dráze a nemovitostem. Snaží se zmapovat vzniklé zbytkové statky na tomto velkostatku a dovozovat, ze kterých sociálních skupin pocházeli nabyvatelé těchto statků. Ve vztahu k pozemkové reformě na Křivoklátsku zaznívalo podezření z korupce hlavně ze strany komunistických poslanců, což práce mapuje na článcích vycházejících v Rudém Právu, interpelaci předložené vládě a spisku s názvem "Zašantročené Křivoklátsko". V této souvislosti nezůstává stranou zájmu ani podezřelé hospodaření ředitele velkostatku Karla...
|
|
|
Mediální obraz šlechty a elit 90. let.
Lukáš, Pavel ; ŘEZNÍČEK, Martin (vedoucí práce) ; KUDLÁČ, Jakub (oponent)
Mediální obraz šlechty a elit 90. let. Historické souvislosti a konsekvence.
Práce se zabývá mediálním obrazem šlechty v českém prostředí devadesátých let s přihlédnutím k historickým souvislostem, které významným způsobem napomáhaly tento obraz utvářet. Pohled na aristokracii po roce 1989 je do dnes v mnoha ohledech zkreslený, a cílem práce je tedy uvést některé skutečnosti, které jsou v této souvislosti často opomíjeny.
|
|
|
Výuka češtiny v rodině Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu. Učebnice češtiny určená Josefovi ze Schwarzenbergu
PSOTKOVÁ, Jana
Předmětem zájmu bakalářské práce je výuka češtiny v rodině Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu, především pak učebnice Knjžka k učenj se česky, která vznikla roku 1778 pro výuku mladého knížete Josefa ze Schwarzenbergu. Cílem bakalářské práce je rozbor této učebnice po obsahové i formální stránce, její srovnání s gramatikami 18. století a přibližné určení jejího autorství. Práce je rozvržena do pěti kapitol. V úvodu práce rozebírám použitou literaturu a archivní prameny. První dvě kapitoly se věnují českému jazyku v 18. století. Nejdříve obecně jeho stavu v 18. století, následně českému lingvistickému bádání v 18. století. Třetí kapitola se pokouší o nastínění vztahu české šlechty k českému jazyku v období od 16. do 18. století. Čtvrtá kapitola soustřeďuje pozornost na znalost a výuku českého jazyka v rodě Schwarzenbergů. Stěžejní částí práce je kapitola pátá, která obsahuje rozbor zkoumané učebnice z hlediska metody výuky, obsahu, jazyka a autorství. V závěru práce shrnuji poznatky, k nimž jsem svým výzkumem dospěla.
|
host ::
RSS.